Nejmenší děti
Nejmenší děti zhruba ve věku do pěti let nemohou chápat nebezpečí v silničním provozu. Proto je nikdy nepouštějte samotné na silnici, a to ani v doprovodu staršího dítěte. V tomto nejútlejším věku budou děti účastníky provozu nejčastěji při přepravě z jednoho místa na druhé v dětském kočárku a pravděpodobně také v automobilu. Pokud převážíte dítě v automobilu, vždy používejte odpovídající a schválený dětský zádržný systém. Pořizujte vždy jen kvalitní dětskou sedačku schváleného typu s homologací, která zajišťuje správnou polohu a uchycení dítěte.
Pokud se budeme po komunikacích pohybovat s dětským kočárkem, měli bychom pamatovat na to, že musíme být dobře viditelní. K tomu využijeme především nejrůznější reflexní doplňky. Při přecházení je nutné zajistit správné místo, zvolíme přehledný úsek, zhodnotíme výšku i stav obrubníku a vozovky v celé její šířce, abychom mohli co nejrychleji přejít. Potřeba je vyhodnotit hustotu provozu a rychlost projíždějících vozidel a v řadě případů je lepší změnit trasu a raději využít bezpečnější nadchod nebo podchod, případně řízenou křižovatku. Dítě by také mělo být v kočárku vždy zabezpečeno proti vypadnutí.
Když už chodí
Pokud již dítě dospělo do věku, kdy začne chodit, tak jej při chůzi po chodníku veďte vždy na straně vzdálenější od silnice, pokud přecházíte vozovku, vždy přecházejte na bezpečném místě, rozhlédněte se a snažte se dítěti vysvětlit, proč to děláte. V případě, že dítě povezete na jízdním kole, pak pamatujte na to, aby bylo vždy v sedačce chránící jeho nohy i záda s možností připoutání. Samozřejmostí je také zajištění ochrany hlavy dítěte (i dospělého) cyklistickou přilbou a zajištění viditelnosti pestrými barvami a reflexními doplňky. A pokud dítě již vyspělo tak, že začne jezdit na různých jezdítkách a tříkolkách, je nutné zvážit vhodnost místa, kde se pohybuje a vždy je potřeba zajistit dohled dospělé osoby.
Začíná se osamostatňovat
U starších dětí, zhruba od deseti let věku výše, dochází k rychlému rozvoji jejich samostatnosti téměř ve všech oblastech, pohyb v dopravě nevyjímaje. Děti mohou například jezdit samy na kole bez doprovodu, pohybují se běžně v dopravě, například spolu s kamarády a převážnou míru své bezpečnosti si zajišťují samy. Měly by si být dostatečně vědomy rizik, umět se správně rozhodnout, nenechat se strhnout k nezodpovědnému a riskantnímu jednání. Mnohdy právě předvádění se, napodobování počítačových her a zbrklost vedou k tragickým nehodám. Správné chování je potřeba jim vysvětlovat bez zbytečného mentorování. Vhodné je použít kladné vzory blízké mladé generaci. Nebezpečným fenoménem je pak například chůze s nasazenými sluchátky od přehrávače. Tím je výrazně sníženo vnímání okolí. Sluch je totiž pro správné reagování v provozu velmi důležitý. Stejně tak je potřeba si uvědomit, že i jezdec na kolečkových bruslích je vlastně chodec. Pro jeho pohyb po komunikaci platí dodržování pravidel silničního provozu, stejně jako pro ostatní. Vybavení ochrannými prostředky by pak mělo být samozřejmostí.
Děti se učí od dospělých
Dítě se učí, jak má chodit a později se pohybovat a jezdit v provozu, především tím, že samo pozoruje dění okolo sebe. Všímá si ostatních chodců, řidičů a především velice pozorně sleduje chování svých rodičů (jak při chůzi, tak i při jízdě autem). Je potřeba jim být vždy kladným příkladem. Tím nejlépe vštípíme nejen těm nejmenším, ale i těm odrostlejším některé základní prvky bezpečného pohybu na pozemních komunikacích.
